Prospěšné kombinování rostlin

Jeden z principů permakultury je stohování funkcí. Ale v klasických zahradách se s tímto principem pracuje pomálu. Každý prvek v zahradě by měl mít totiž více funkcí, než jen jednu. A nejen na stohování funkcí jsme se zaměřily s Katkou Špačkovou v 15. epizodě podcastu Žít udržitelně.

Příkladem stohování funkcí může být strom, ten má funkcí hned několik – například: ochlazování okolí stínem, poskytování soukromí, srážení vody na listech a závlaha okolí, úkryt pro živočichy, větrolam, „výroba“ mulče (listy) a lahodných produktů pro majitele nebo krmení pro domácí zvířata (plody stromu, větve i listy), nebo lákadlo pro ptáky a užitečný hmyz.

Guild

A když jsme si tak pěkně povídaly o stromech, narazily jsme na pojem guild. Guild je totiž pojem z permakultury – znamená společenství kolem stromu. Jak na vytvoření guildu? Zvládneme to? Katka radí okolí stromu nejprve zakrýt kartonem, a tím se zanedlouho zbavíme okolní trávy. Následně kolem stromu navrstvíme zeleno-hnědou štěpku. Pak můžeme začít skládat rostlinné společenství tohoto stromu.

Zajímala jsem se konkrétně o guild s jabloní. Jako půdokryvné patro doporučuje Katka vysázet jahody, z jižní strany může být voňavá mateřídouška. Dále nezapomeňme na rostliny lákající opylovače nebo rostliny sloužící jako repelent (lichořeřišnice). Kolem stromu se hodí umístit i bobuloviny (maliník, ostružník), jedlé a léčivé byliny, cibuloviny (trvalý česnek, cibule, medvědí česnek). A co mě překvapilo – také jedlé houby, ideálně do odkapové zóny. Zapomenout bychom také neměli na rostliny fixující dusík (bobovité – jetel, vlčí bob), které se mají pravidelně sekat nebo sklízet. Katka hovořila o tzv. biodynamických akumulátorech (přeslička, kapradina, kopřiva, kostival,…), ty rovněž patří do guildu. Máte-li domácí zvířata, přidejte rostliny, které se dají využít právě jako krmivo. V závislosti na podmínkách ve vaší zahradě zvažte také rostliny vhodně ke zpevnění půdy, to jsou ty s vlásečnicovými kořeny.

Jílovitá půda

Myslela jsem, že jílovitá půda není pro zahrádkáře a samopěstitele žádná výhra, ale Katka mne vyvedla z omylu. Jílovitá půda prý obsahuje hodně živin. Doporučuje ji nerýt, ale přidávat hodně organické hmoty, např. využívat zelené hnojení, které se pak na místě nechá zkompostovat. Katka by přidávala i biouhel a tuto půdu polévala kompostovým čajem. 

Jednoleté rostliny versus vytrvalé rostliny

Katka je velkým příznivcem vytrvalé zeleniny a zná jí opravdu spoustu druhů, to jsem tedy žasla. Vytrvalá zelenina dokáže totiž v období hladového okna vyplnit výpadek v úrodě. Příkladem je například rebarbora, hosta, trvalé košťáloviny – brokolice, kadeřávek, chřest, dále také topinambur nebo vytrvalé cibule a česnek, patří sem i některé listové zeleniny jako je šťovík krvavý. Specialitou z přímořských oblastí je katrán. Ten jsem opravdu nikdy na vlastní oči neviděla.

Smíšené kultury

Katka doporučuje pěstování v blocích či řádcích především u větších ploch, aby se usnadnila sklizeň, sama pěstuje v blocích například česnek nebo brambor. Kombinovat rostliny je výhodné na menších záhoncích nebo ve vyvýšených záhonech, kde nevadí, že zůstane menší plocha dočasně volná. Zde se vytváří společenství rostlin podle tvaru a podle toho, co sklízíme. Tedy vybíráme rostliny na plod, kořenovou zeleninu, listovou zeleninu a půdokryvné rostliny jako je špenát.

Prospěšné vztahy mezi rostlinami – vyzkoušené kombinace

Myslím si, že sdílení zkušeností je k nezaplacení, a tak jsem na Katce vyzvídala, jaké kombinace rostlin se jí osvědčily a může nám je doporučit. Zde tedy jsou některé z nich:

⦁ Rajče – bazalka – cukrové melouny (do skleníku)

⦁ Okurka – lilek – lichořeřišnice

⦁ Celer – rajče – zelí

⦁ Mrkev chrání pórek a cibuli před škůdci

⦁ Cibule nebo česnek chrání jahody před plísní

⦁ Cibule, mrkev a salát

⦁ Salát, zelí, ředkvičky

⦁ Kukuřice, dýně, polopopínavé fazole („tři sestry“)

Kombinace zeleniny můžete doplnit i kvetoucími rostlinami jako je měsíček či aksamitník. Katka také experimentuje se složením záhonů s ohledem na probíhající sezónu a roční období. Bylo by to opravdu na dlouhé povídání. Vy se ale o kombinování rostlin můžete naučit ještě více v Katčině Minikurzu kombinování rostlin.

Plevele

Typické plevele jako je bršlice nebo kopřivy lze – jak známo – využít jako zpestření jídelníčku zjara, dále pak jako krmení pro domácí zvířata, anebo – když jich je přespříliš – zakrýt kartonem na záhonku, aby se tolik nerozrůstaly. Někdy se plevelem mohou stát i užitečné rostliny jako je pupalka, kostival, měsíček, brutnák, které mají tendenci se nekontrolovaně vysévat. To mohu opravdu potvrdit, hlavně u měsíčku, ale vůbec se na něj za to nezlobím. Je krásný. 🙂

Užitečné informace

Navíc – co kdy který měsíc na zahradě dělat se dozvíte u Katky na blogu. Na webu www.permakulturnioaza.cz najdete i herbář s dodatečnými praktickými informacemi, recepty, videolekce a další návody, jako jsou např. zeleninové piškvorky nebo užitečná tabulka pro kombinování rostlin ve smíšených záhonech. 

Na závěr jsem se dozvěděla, jaké knihy Katka čte a doporučuje. Zde jsou jejich názvy: 

• Pestré záhony pro krásu i užitek – Agnes Pahlerová

• Kombinování rostlin: Smíšená kultura v praxi – Christina Weinlichová

• Zahrada Gaii: Domácí příručka permakultury – Toby Hemenway

• Creating a Forest Garden: Working with Nature to Grow Edible Crops – Martin Crawford (v AJ)