Zajímalo by mě, zda je tu člověk ten, který nikdy nekoupil řezanou květinu… Když jsem ale byla malá, vnímala jsem nákup květin jako něco neobvyklého. Vždycky se totiž u mamky nebo babičky na zahrádce našly nějaké pestrobarevné kytky, ze kterých šel “vyšvihnout” pěkný puget. Řezaným květinám se u nás neholdovalo, tedy snad s výjimkou karafiátů.
Dnes se nad nákupem řezaných kytek už ani já nepozastavím, květinářství je na každém rohu. Ale jaké květinářství a jaké kytky jsou tam k mání? Zamýšlíme se nad tím? S radostí si ale všímám, že častěji narazím i na květinové farmy s lokálními rostlinami. A právě na toto téma jsem se i zaměřila v jedné z epizod podcastu Žít udržitelně a povídala jsem si s Denisou Tomáškovou.
Denisu permakulturní obec velmi dobře zná. Je totiž ředitelkou Českého permakulturního institutu, permakulturní designérkou a lektorkou, navíc žákyní otce permakultury – Billa Mollisona. A aby toho nebylo málo, vrhla se činorodá Denisa na vybudování květinové farmy Radost, kde permakulturně pěstuje bio lokální sezónní květiny.
Denisa je poměrně dynamická osoba, vyrostla na statku, ale život ji zavál do Prahy, do Anglie, na moravský venkov, či na mělnickou zahradnickou školu. Jako správná matka nezůstala netečná k vrcholící klimatické krizi, která nenabízí příliš nadějné vyhlídky pro další generace, a poháněna lehkým environmentálním žalem hledala řešení pro sebe a své nejbližší okolí. Díky tomu musela zákonitě narazit na permakulturní hnutí.
Absolvovala kurz PDC (Permaculture Design Course) s Billem Mollisonem a Geoffem Lawtonem v Turecku a své návrhy zahrad od té doby uzpůsobila permakulturním principům. Navíc začala permakulturu i přednášet a učit.
Nyní bydlí kousek od Poděbrad a pouští se do květinového farmaření. A proč právě pěstuje květiny a ne třeba zeleninu? Jak víme, permakultura hodně podporuje pěstování “jídla”. Ale Denisu to vždy přirozeně “táhlo” ke květinám a byly to právě ony, které ji na zahradě nejvíce těšily.
Ukázka kytic z květinové farmy Radost
Navíc si uvědomila, že každý z nás koupí během roku poměrně hodně květin k nejrůznějším příležitostem, narozeniny, svatby, pohřby nebo jen tak, z lásky. Bylo by proto fajn mít zdroj lokálních květin. I z permakulturního pohledu jsou důležité, neboť lákají nejrůznější opylovače a zvyšují biodiverzitu v okolí farmy.
Květinové farmaření a zeleninové farmaření by mezi sebou mělo více sdílet techniky a strategie, které používají. A dá se tedy říci, že květinový záhon se liší od zeleninového? U záhonů se zeleninou Denisa dbá na to, aby byly stále obsazené, vytváří smíšené kultury. U květinových záhonů ale výměna rostlin neprobíhá tak často. Některé kytky na záhoně “sedí” déle a produkují květy, které lze ořezat, aniž byste přišli o celou rostlinu. Denisa rovněž radí květinové záhony zakládat metodou “no till” a používat zelené hnojení.
Denisina mise je přinášet lidem radost do života prostřednictvím květiny.
Úkol pro nás je jasný – kupujme naše lokální květiny! Určitě budou v lepší kondici a budou krásně vonět, než kytky z běžného květinářství, které – aby mohly zvládnout ty šílené vzdálenosti a cestovní podmínky – jsou napuštěny chemikáliemi, tedy jsou vlastně toxické. Navíc víme my, za jakých etických, ekonomických a ekologických podmínek se pěstovaly?
Dnes panuje všeobecná nekonečná dostupnost všeho, jsme jako Marušky z Dvanácti měsíčků – jíme jahody v zimě. Jíme cokoliv, kdykoli, na co máme zrovna chuť, tady a teď. Tím jsme se ale odtrhli od přirozených cyklů přírody. Proto i nákupem sezónních lokálních květin dovolíme sami sobě vrátit se zpět do souladu s přirozeným koloběhem v přírodě. Podporujme tedy “naše” květinové farmy. Činíme tak hodně dobře i pro sebe. 🙂
Květinovou farmu Radost Denisy Tomáškové najdete na https://www.zahradaradost.cz/. Také ji můžete sledovat a objednávat kytice na Facebooku a Instagramu.