Stane se kaštanovník stromem našich dětí?

Proč by se měly projekty zaměřené na lokální potravinovou bezpečnost a zdraví společnosti zaměřit mimojiné na kaštanovníky? A proč byste je měli sázet i vy?

Scénář pro světlé zítřky

V knize Davida Holmgrena Scénáře budoucnosti (Future Scenarios) se hovoří o tom, že člověk by si měl vytvářet scénáře, resp. plány na budoucnost, aby byl připraven. Když si představíte své děti ve vašem současném věku – jak bude jejich budoucnost vypadat za 30 nebo 40 let? Jaký bude počet obyvatel, stav půdy a životního prostředí? Pak jistě i vám dává smysl začít se sázením stromů. Společně tím podpoříme bezpečnou budoucnost nejen svých dětí, ale jistě i dalších obyvatel.

Les garantem obživy

Nahlédneme-li do historie staré více než sta let, zjistíme, že se mnohem intenzivněji pracovalo v lese a pro les. Lidská společenstva svou činností napomáhala přirozené selekci stromů (mýcením a čištěním lesa, výběrem silných stromů, které nejvíce plodily). Lidé nejenže sbírali a jedli plody lesních velikánů, ale také je využívali jako krmivo pro svá domestikovaná zvířata. 

Vzpomeňme třeba také na historii válek, kdy některá území byla naprosto odříznuta od veškerých dodávek, především potravin. Ilustruje to příklad Korsiky za druhé světové války, která toto vypjaté období přežila právě díky kaštanovníkům, kterými je dodnes proslulá.

Nesporné výhody trvalých porostů 

Jak všichni zahrádkáři a zahradníci víme, jednoleté rostliny jsou více citlivé na změny počasí, náročné na pěstování a udržení pro ně vhodných podmínek. Oproti tomu trvalky, stromy a keře poskytují domov drobotině, čímž navyšují místní biodiverzitu, svými kořeny zpevňují půdu, jsou více odolné vůči náhlým změnám počasí, sázíte je jen jednou 🙂, jsou kontinuálně produktivní bez nutnosti dalších výrazných zásahů, stabilizují ekosystém, který je v jejich okolí. A navíc dokáží vyprodukovat srovnatelné množství potravy jako jednoletky. 

Představujeme kaštanovník setý

Kaštanovník setý (Castanea sativa) pochází z jihu Evropy a je blízký příbuzný buku a dubu. Kaštanovníky jsou dlouhověké robustní stromy s velmi příznivým nutričním profilem a vysokým obsahem prospěšných tuků, bílkovin a minerálních látek. Dosahují výšky kolem 20 – 30 metrů. V Čechách se pěstují snad již od 16. století. Známe je díky výborným jedlým plodům, které se konzumují pražené, uzené, čerstvé, nebo se z nich vyrábí mouka. Kaštanovník setý prosím neradno plést s našimi “kaštany”, tedy s jírovcem maďalem, ten by nám tak nezachutnal. 

Daří se mu v teplejších oblastech do 600 m n. m. Má rád hluboké kypré půdy bohaté na draslík a fosfor. Při sázení je nutno dbát na dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými stromky kaštanovníku (ideálně 15 m). Při výsadbě stromů z jara určitě prosím myslete na dobrou zálivku kaštanovníku. Květy jsou jednopohlavní, samčí a samičí. Doporučuje se z důvodu kvalitního opylení pěstovat vždy dva a více jedinců. Sklizeň je obvykle koncem září nebo v říjnu.

Jak na guildy s kaštanovníkem? 

Ten nejjednodušší je dát dohromady rostliny vázající dusík a stromek kaštanovníku do stejné díry, jak doporučuje Michael Judd ze Silvoculture.org. Jmenovitě uvádí dokonce trnovník akát, který rychle roste a pochází právě z čeledi bobovitých. Jinými u nás běžnějšími a pro guild využitelnými zástupci bobovitých jsou lupina, jetel, vojtěška nebo vikev. Když začnou bobovité rostliny růst až příliš, stačí je uříznout a ke stromku odhodit jako mulč. Velmi dobrým mulčem je také kostival nebo lichořeřišnice, která je zároveň půdopokryvnou rostlinou, společně například s řebříčkem či medvědím česnekem.

Kdy bude kaštanovník rodit?

Na úrodu kaštanovníku a stromů obecně si musíme počkat. V jeho případě 10 let. Ale nebojte, mezitím můžete mezi stromky sázet jiné lahodné rostliny, které mají rychlejší nástup úrody. Přistupte k tomu tedy kreativně a překlenete hravě období do první úrody vašich kaštanovníků. To, že zasadíte stromy nyní, může znamenat mnoho pro ekosystémy v dalších sto letech. Poptávka po potravinách bude v budoucnu jen růst. 

Kaštanovníky mají spoustu výhod 

Obsahují mnoho nutričně důležitých látek, jsou bez lepku a vhodné pro diabetiky. Kaštanovník je známý svým vysokým obsahem škrobu, proto se mu někdy říká “chlebový strom”, obsahuje skoro dvakrát více škrobu než brambora, ale zároveň má velmi nízký obsah oleje, díky čemuž je snadné jej skladovat po relativně dlouhou dobu (až 2 let). Pozor na čerstvé kaštany v ledničce, může se stát, že začnou na jaře klíčit. 

Výživové hodnoty v budoucnosti

S tím jak se kvalita jiných potravin bude nezadržitelně snižovat, budeme stále více hledat potraviny bohaté na živiny. A toto hledání půjde levou zadní, jistě postačí mít v “obchodě budoucnosti” chytrý telefon, kterým naskenujeme etiketu daného produktu, a všechny výživové informace se obratem zobrazí. Například si naskenuji pšeničný chléb a hned vedle kaštanový chléb. Až uvidím ten velký rozdíl v prospěšných látkách (a budu-li si to moci dovolit), zvolím jednoduchou matematikou kaštanový chléb.:-)

Kaštanovník sice pochází z jihu Evropy, ale klimatické změny mu – zdá se – u nás vytváří už nyní ideální podmínky. Zasadíte si tedy také skupinku kaštanovníků pro své děti?

Reference:

https://silvoculture.org/ 

https://www.jedlykastan.cz/