O slepičkách a jejich chovu

Vítejte prostřednictvím podcastu ŽÍT UDRŽITELNĚ v Pastvině, komunitní zahradě s azylem pro zvířata. Pastvinu jsem navštívila v březnu a povídala si s Markem (celé jméno i s tituly: Mgr. et Mgr. Marco Stella Ph.D.), zakladatelem Pastviny a nyní bývalým předsedou. Mým jasným cílem bylo dozvědět se více o správném a udržitelném chovu slepic. Začali jsme ale samozřejmě informacemi o komunitní zahradě, protože ta rozhodně stojí za návštěvu a obdiv.

Jak se Pastvina vyvíjela? Kdy to začalo?

„Fungujeme letos šestým rokem, tedy od roku 2018, kdy jsme vlastně začali jako taková malá komunitní zahrada pro pár tedy místních nadšenců a v průběhu času se nám to poněkud rozrostlo, jednak k produkci zeleniny, a také směrem k různým projektům,“ informoval mě Marko. Pastvina má v současnosti více než 350 zvířat, takže lze určitě potvrdit, že se rozrostla.

Dá se říci, že krom toho, že Pastvina samozřejmě funguje jako komunitní zahrada, můžeme o ní také hovořit jako o neprodukční nebo nízkoprodukční farmě. Navíc krom chovu zvířat a pěstování zeleniny, rozvíjí Pastvina edukační aktivity, nejen pro dospělé (ve formě tématických seminářů o pěstování, kompostování, včelaření atd.), praktikují zde také permakulturu a regenerativní zemědělství. To vše na 4 hektarech půdy v Praze Vinoři.

Do Pastviny můžete také zajít na koncerty, přednášky (letos hlavně o chovu domácích zvířat) vedené populárně-naučnou formou. V krásném prostředí Pastviny lze také uspořádat oslavu narozenin, teambuilding, nebo dokonce svatbu.

Významnými návštěvníky Pastviny jsou samozřejmě děti, pro které pořádají kroužky a příměstské tábory. Od září 2024 plánují znovu-otevřít lesní školku, která v důsledku Covidu přestala fungovat. V Pastvině si také můžete adoptovat zvířata tím, že pravidelně přispíváte na pokrytí jejich potřeb. Tým Pastviny velmi hledí na to, aby množství zvířat na daném prostoru bylo udržitelné a aby zvířata byla zapojena do fungování Pastviny. Například dvě místní prasátka využívají jako spolehlivé „oráče“ a „hnojiče“. Dvě jalovice, u kterých se ví, že nikdy nezabřeznou, fungují jako terapeutické kravičky, se kterými se dá mazlit.

Pastvina také provozuje KPZ (komunitou podporované zemědělství) v rozsahu cca 30 – 40 podílů. Marko si velmi pochvaluje sousedy, kteří se zapojili do produkce zeleniny Jeden ze sousedů je široko daleko asi poslední vyučený zelinář, ochotně radí a vypomáhá týmu Pastviny.

Ve Vinoři je specifické mikroklima a písečné podloží, proto se zde historicky pěstovala vinná réva (proto název Vinoř), dobře se daří i fíkovníkům a každý rok vypěstují kolem 500 rostlin zeleniny, včetně oblíbených rajčat. „Středomořské“ mikroklima má ale i svá negativa, totiž je tu opravdu sucho, přes léto nabývá Pastvina až polopouštního charakteru. Proto je zde klíčová práce s vodou. Jednak samozřejmě zadržují dešťovku stékající ze střech. V rámci péče o půdu poctivě mulčují, používají hojně organickou hmotu, která si vodu dokáže podržet, a když je nejhůř, zachrání je vrt.

Ale nyní už k tématu slepic!

Jak jsem už psala, přišla jsem se hlavně pozeptat na slepice, konkrétně jak chovat slepice správně, aby se měly dobře. Co všechno máme vzít v úvahu? Marko správně podotkl, že pro začátek je dobré si opravdu zvážit, jestli dotyčný nebo dotyčná skutečně chápe, co chov slepic obnáší.

Za druhé si pamatujme, že slepici nikdy nemůžete mít jednu – samotnou, vždycky jich je potřeba mít víc, což znamená ne dvě, ale minimálně tři, jednotkou chovu zde je hejno, u kterého není jen požadavek na to, aby bylo zdravé, ale když chcete vajíčka, tak i produktivní.

Ptala jsem se, kolik přibližně by stačilo slepic pro čtyřčlennou rodinu. A společnými silami a výpočty jsme optimální počet odhadli na pět. Marko je navíc zastáncem kohouta v hejně, protože kur domácí je striktně hierarchický tvor. Funguje u nich něco, čemu se říká klovací pořádek, to znamená, že: jedna slepice je slepice Alfa, bude klovat slepici Beta slepici, a tak to jde až po slepici Omega. Jedná se o posloupnost, která určuje primárně to, jaký má daná slepice přístup ke zdrojům, kde sedí v kurníku nebo na jaký větvi, když spí venku na stromě.

Kohout pak v hejnu funguje jako nezpochybnitelná Alfa a udržuje v hejnu pořádek, tím ubývá agresivních interakcí mezi slepicemi. V hejně bez kohouta vidíme těchto agresivních interakcí více, někdy může i dojít k tomu, že Alfa slepice převezme roli kohouta. Přestane snášet a vyroste jí hřebínek, dokonce může i kokrhat.

Jaký je na optimální prostor pro jednu slepici?

V klasických velkochovech připadá na jednu slepici prostor o velikosti listu papíru A4, to je opravdu úplné minimum, což my v našich chovech rozhodně nechceme. V halových chovech je to o trošičku lepší. Na metru čtverečním tam žije pět až sedm slepic.

Marko by rád viděl v soukromých výbězích prostor pro jednu slepičku cca 2 – 4 m2, tak budou slepice relativně v pohodě. Záleží samozřejmě na konkrétním plemenu, jeho velikosti a shánčlivosti. Co se výběhu pro slepice týká, je třeba počítat s tím, že po slepicích nezbude nic, žádná tráva, jen holá zem. Slepice postupně různými technikami mohou umořit i keře a stromy, když je nezabezpečíme.

Na druhou stranu ale Marek podotýká, že když máte sad nebo jiný extenzivní prostor s ovocnými, slepice vám efektivně pomohou s péčí, sežerou vše včetně škůdců, navíc fungují i jako spolehlivé hrabičky, co nejde sežrat, to rozhrabou. Slepice je schopná zobat i opravdu malé tvory, jako jsou roztoči, mají totiž skvělý zrak.

Čím slepičky krmit?

Marko říká: „Než se ptát, co slepice může jíst, já bych to otočil, co slepice jíst nemůže?“ Slepice je všežravec a stejně jako u všech ostatních domácích zvířat, jsme je donutili k tomu, že sežerou vždycky všechno, co jim dáme. Obecně řečeno, by slepice, jako všechna domácí zvířata, neměly dostávat přesolenou stravu, a ani extrémně sladké potraviny. Přistupujte k jejich krmení s rozumem a určitě jim nedávejte nic plesnivého.

V zimě, kdy chybí přirozená zelená strava, můžeme slepičkám přilepšit naklíčeným obilím, které se nám neprodraží tak, jako kupovaný salát. Z kuchyně nám také často přebývají odřezky zeleniny, za které budou slepice vděčné (jen např. košťály slepicím nastrouhejme). Navíc obchody často nesmyslně vyhazují kvalitativně ještě slušnou zeleninu, té by se také dalo využít.

Marko nemá rozhodně nic proti krmným směsím, zaměřme se však na jejich kvalitu a pozorně vybírejme. Orientujte se při jejich nákupu referencemi, ne jenom cenou. A hlavně – bedlivě sledujte zdravotní stav svého hejna. Nejviditelněji se strava projevuje na peří slepiček, na barvě hřebínků a lalůčku.

Velká kapitola – škůdci slepic

Jak na prevenci před škůdci? Marko by začal u konstrukcí samotných kurníků. Lidé mají tendenci dělat kurníky zateplené, aby slepičkám nebyla zima. Kurník je tedy plný různých skulin a porézních materiálů, do kterých se např. čmelík rád a snadno dostane.

Slepice se zbavují ektoparazitů, tedy vnějších parazitů, popelením. K tomu je potřeba přichystat správný materiál. „Popelení slepic nás zbaví 70 % problémů,“ odhaduje Marko. Pro popelení lze využít dřevěný popel, písek a hlavně křemelinu, což je úplně skvělá věc, která se slepičkám líbí jak z vnějšku, tak i zevnitř. Křemelina redukuje výskyt různých patogenů a může mít různou zrnitost. Marko doporučuje typ jemná filtrační vinařská. Křemelinu přidáváme i do podestýlky. Jako podestýlku můžeme dávat slámu, seno, cokoliv vám přebývá. Samozřejmě zásadní je hygiena, to znamená jednou za týden, nejpozději jednou za 10 dní, podestýlku vyměnit, kurník vymést. Jako dezinfekci lze použít vápno v kombinaci s křemelinou.

Která plemena by Marko doporučil?

Nejprve si řekněme, co od chovu čekáme. Chceme-li intenzivní produkci vajec, hybridní plemena jsou pro tento účel vyšlechtěna. Snáší často až 280 – 320 vajec za rok. Slepice je tímto výkonem ale naprosto vyčerpaná a snáší jenom 1 – 1,5 roku. Pak ukončí svůj snáškový cyklus, začne přepeřovat, a to může trvat tři až čtyři neděle. V tento okamžik se slepic velkochovy zbavují a prodávají je, nebo usmrtí.

Hybridní plemena trpí na problémy související reprodukčním ústrojím, např. různé záněty vaječníků, výhřezy kloaky, apod. Marko říká, že v tento okamžik je lepší slepici nějak humánně usmrtit, než se pokoušet ji zachránit.

Můžete si myslet, že je fajn zachránit slepičku z velkochovu. Někdy se to opravu podaří, ale v řadě případů ne, protože tato zvířata jsou už zdevastovaná. Slepice mají za sebou snůšku asi 300 vajec, přepeřují, žily v prostředí, které se diametrálně odlišuje od toho, do kterého my je přineseme. Tímto přesunem je vystavíme brutálnímu stresu. Dostanou jinou stravu, jinou vodu, jsou v jiné (nestabilnější) teplotě, což je pro přepeřující slepice velký problém. U nás se slepice setká s patogeny, které v přísně kontrolovaném velkohochovu nepotkala.

Ideální je kupovat si slepičky od spolehlivých chovatelů, upřednostňovat čistá plemena, vyšlechtěná tak, aby snesla 150 až 180 vajec ročně. Snůška u těchto slepiček bude delší v čase, slepice zvládne 4 – 6 let.

Závěrem Marko slepice vřele doporučuje jako skvělá domácí zvířata, mají všestranné využití. Vyjmenovává jejich produkci vajec, masa, schopnost podílet se na redukci škůdců v zahradách a sadech, navíc jsou elegantní a přívětivé. Vůbec nejsou hloupé, jak se o nich traduje. To, co se naučí, dokáží dovést k dokonalosti.

Nezapomeňte tedy do komunitní zahrady Pastvina zavítat. Srdečně vás uvítají především každou sobotu v 10,00 hodin, kdy ocení vaše pracovní nasazení.

Více informací se dozvíte na webu Zahradapastvina.cz. Případně na FB profilu Komunitní zahrada Pastvina.